14. březen 2013

Evropský parlament zemědělské krajině nepomohl - teď je na řadě Evropská rada

Poslanci evropského parlamentu měli 13. března poprvé možnost podílet se na reformě Společné zemědělské politiky. Bohužel jejich hlasování příliš pozitivních změn nepřineslo. Na tahu je nyní Evropská rada, která bude 18. března rozhodovat o tom, zda bude Společná zemědělská politika skutečně podporovat trvale udržitelné zemědělství.

Nejvýraznější negativní výsledky hlasování zahrnují:

1. Evropský parlament nepodpořil ani jeden z původních návrhů na tzv. ozelenění přímých plateb včetně povinnosti zachovat na části farmy prvky posilující ekostabilizační funkce krajiny. Navíc se celé ozelenění stalo jen dobrovolnou složkou dotací.

2. Evropský parlament odmítl zahrnout do minimálních standardů podmiňujících ískání přímých plateb, tzv. cross-compliance, některé prvky současné legislativy na ochranu vody a přírody. Současně europoslanci zavrhli tolik potřebnou ochranu mokřadů a rašelinných půd, kde by Společná zemědělská politika mohla přispět ke zmírnění klimatických změn.

3. Europoslanci odmítli podpořit nejcennější a také nejzranitelnější zemědělské systémy v Evropě. Oblasti s vysokou přírodní hodnotou ohrožuje opouštění hospodaření na jedné straně a intenzifikace výroby na straně druhé. Evropský parlament promeškal příležitost zajistit těmto oblastem ochranu.

"Výsledek hlasování parlamentu je možné charakterizovat slovy: jeden krok dopředu a dva kroky zpět," zhodnotil Václav Zámečník, mluvčí petice Za obnovu zemědělské krajiny. "Poté, co Výbor evropského parlamentu pro emědělství naboural původní návrh Evropské komise tím, že hlasoval pro nezákonnou dvojitou platbu za environmentální opatření, oslabil minimální standardy hospodaření a odmítl základní ochranu těch nejcennějších zemědělských systémů, mohlo plenární hlasování pouze zvrátit některé z těchto návrhů." 

Hlasování přesto vedlo k některým změnám, které je možné hodnotit pozitivně:

1. Europoslanci uznali, že dvojitá podpora je nezákonná a proto nemůže být součástí budoucí Společné zemědělské politiky.

2. V případě minimálních standardů hlasovali za opětovné vrácení většiny, bohužel ne ale všech, podmínek správné zemědělské praxe.  

3. V případě ozelenění, které je jedním z nejdůležitějších prvků této reformy, neprošlo parlamentem několik nejhoších způsobů, jak by se mohlo ozelenění obcházet.

"Evropský parlament odmítl některé z nejhorších návrhů zemědělského výboru, ale jedná se jen o částečnou nápravu. Stávající podoba reformy stále není tou plně funkční Společnou zemědělskou politikou, která řeší největší problémy našeho venkova a není obhajitelná proti 40% evropského rozpočtu, který se na ni vynakládá," doplnila Trees Robijns, která má v mezinárodní organizaci na ochranu ptáků BirdLife International na starosti zemědělství.

Další kolo bude v pondělí

Hlasování evropského parlamentu představuje jeden klíčový krok ve vyjednávání o Společné zemědělské politice. Dalším bude dohoda mezi členskými zeměmi EU v rámci jednání Evropské rady v pondělí 18. března, na kterou bude navazovat konečné vyjednávání mezi třemi institucemi EU - komisí, parlamentem a radou.

Dosavadní jednání evropské rady se podle BirdLife vyznačovala především snahou členských zemí zprostit své zemědělce skutečných závazků z pohledu ochrany přírody. Podle průzkumu Eurobarometru přitom téměř 80% občanů Evropské unie požaduje získávání dotací podmínit lepší ochranou životního prostředí a lepší péčí o krajinu. Dokládá to i 25 000 občanů České republiky, kteří podepsali petici Za obnovu zemědělské krajiny. Tyto hlasy by měla Evropská rada odpovědně zvážit a navázat na pozitivní změny schválené evropským parlamentem. 

Mezi základní požadavky, vyslovené přímo či nepřímo i v petici Za obnovu zemědělské krajiny, patří:

1. Alespoň na 7%, ideálně na 10% zemědělské půdy podpořit obnovu a údržbu mezí, teras, pramenišť a mokřadů a další opatření podporující ekologickou
stabilitu a přírodní rozmanitost.

2. Zabránit obcházení cílů ozelenění Společné zemědělské politiky.

3. Nedovolit dvojitou podporu za stejný typ opatření.

4. Stanovit smysluplné minimální podmínky pro získání podpory.

14. březen 2013

Evropská rada bude v pondělí 18. března připravovat podklady pro společné vyjednávání o podobě reformy Společné zemědělské politiky po roce 2014. Aby byly naplněny cíle petice Za obnovu zemědělské krajiny, měla by Evropská rada především zohlednit následující požadavky:

1. Alespoň na 7%, ideálně na 10% zemědělské půdy podpořit obnovu a údržbu mezí, teras, pramenišť a mokřadů a další opatření podporující ekologickou stabilitu a přírodní rozmanitost.

Oodle studie realizované v pěti zemích Evropy mají opatření na podporu ekostabilizačních funkcí největší efekt, pokud se realizují alespoň na 10% zemědělské plochy. Podoba možných opatření je přitom různá. Největší a dlouhodobý přínos mají opatření trvalého rázu (meze, terasy, aleje ovocných stromů, mokřad) a proto by jejich vytváření mělo být zvýhodněno. Důležité je přitom zohlednit také kvalitu samotných opatření, např. dostatečnou šíři pásu nebo zajištění, aby mokřad nemohl být kontaminovaný chemickými látkami. Další typ opatření představují jednoleté vysévané pásy, které mohou být zacílené např. na podporu opylovačů, zvýšení potravní nabídky pro ptáky či zvěř, zvýšení retenčních schopností krajiny nebo zabránění eroze půdy. Příklady vhodných opatření je možné nalézt zde.

2. Zabránit obcházení cílů ozelenění Společné zemědělské politiky

Jedním z návrhu Zemědělského výboru evropského parlamentu bylo možnost dosáhnout na 30% přímých plateb určených na podporu ekostabilizačních funkcí krajiny pomocí tzv. ozelenění z definice. Týkalo by se to některých certifikačních systémů nebo využívání agroenvironmentálních opatření. Přestože v některých případech by tento model mohl fungovat, otevírají se tím další možnosti, jak získat podporu za realizaci ozelenění bez zajištění skutečných přínosů.

3. Nedovolit dvojitou podporu za stejný typ opatření.

Další z návrhů Zemědělského výboru evropského parlamentu umožňoval naplnit podmínku zajistit realizací ekostabilizační funkcí pomocí agroenvironmentálních opatření z Programu rozvoje venkova. Za vstup do těchto opatření získávají zemědělci plnou podporu, navíc by automaticky obdrželi 30 % přímých plateb. Tím by zemědělci byli za realizaci jednoho opatření podpořeni dvakrát, což není legální.

4. Stanovit smysluplné minimální podmínky pro získání podpory.

Základní podmínky pro získání přímé podpory definují tzv. cross-compliance. Ty se skládají ze zásad správné zemědělské praxe a povinných požadavků na hospodaření. Snaha Zemědělského výboru evropského parlamentu o omezení těchto požadavků není v souladu s požadavky petice Za obnovu zemědělské krajiny, aby se  veřejné prostředky vynakládaly za veřejné hodnoty.

12. březen 2013

Dnes byli všichni čeští europoslanci osloveni dopisem, ve kterém byli seznámeni s peticí "Za obnovu zemědělské krajiny" a jejími cíly. Současně byli vyzvaní, aby při plenárním hlasování 13. února podpořili takovou reformu Společné zemědělské krajiny, která přispěje ke zlepšení stavu zemědělské krajiny. Kromě dopisu europoslanci také obdrželi doporučení, jaké pozměňovací návrhy by měli podpořit a naopak, které zemědělské krajině vysloveně škodí. Doporučení je ke stažení zde.

28. únor 2013

Celkem 276 nevládních organizací z celé Evropy zaslano otevřený dopis europoslancům. Požadují v něm reformu Společné zemědělské politiky, která bude podporovat trvale udržitelný rozvoj zemědělství a venkovských oblastí. Akce byla organizovaná evropskou kanceláří BirdLife International ve spolupráci s European Environmental Bureau (EEB), IFOAM EU Group a WWF.

Neziskové organizace vidí jako problematické především tyto úpravy:

  • Dvojitá podpora environmentálních plateb (dotace na šetrnější hospodaření by bylo možné pobírat ze dvou zdrojů zároveň – v rámci tzv. přímých plateb i Programu rozvoje venkova)
  • Snížení plochy, kde budou zemědělci realizovat opatření na podporu ekologické stability krajiny, z původně navrhovaných 7 % na pouhá 3 %
  • Zvýšení počtu zemědělských podniků, které nemusí podnikat žádná environmentální opatření
  • Nedostatečná podpora oblastí s vysokou přírodní hodnotou
  • Omezení základních legislativních podmínek pro získání zemědělských dotací

Seznam všech organizací včetně samotného textu dopisu je možné nalézt např na webových stránkách BirdLife International. V České republice se k dopisu přidalo 12 organizací.

7. únor 2013

Petice byla projednávaná v Podvýboru pro ochranu přírody a krajiny Parlamentu České republiky za účasti zástupců z Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí. Podvýbor konstatoval, že problematice ochrany volné krajiny se nevěnuje dostatečná pozornost a doporučil veřejné projednání petice parlamentními výbory pro zemědělství a životní prostředí. Toto jednání se připravuje.

Praha, 22. ledna 2013.

Petiční výbor PSP ČR podpořil petici Za obnovu zemědělské krajiny

Dnes odpoledne proběhlo v Poslanecké sněmovně veřejné projednání petice Za obnovu zemědělské krajiny, kterou během šesti měsíců podepsalo více než 23 000 lidí.

"Naše krajina je čím dál chudší," říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO. "Přitom dnešní podobu krajiny platíme z daní prostřednictvím Společné zemědělské politiky Evropské unie. Nechceme tedy nic víc, než aby za veřejné peníze vznikaly veřejné hodnoty - a k těm zdravá a pestrá krajina bezpochyby patří. Velmi vítáme, že Petiční výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se s tímto požadavkem ztotožnil."

Česká krajina dnes čelí mnoha problémům. Patří mezi ně drastický úbytek typických druhů rostlin a živočichů, rozsáhlá eroze půdy nebo nedostatečná schopnost krajiny čelit nedostatku srážek nebo naopak rostoucímu množství přívalových dešťů. 

Naše krajina prodělala největší změny zejména v druhé polovině 20. století, kdy docházelo k rozorávání mezí, odvodňování krajiny nebo k rozorávání nivních luk. Změny ve společnosti po roce 1989 přispěly k poklesu intenzity hospodaření, zejména živočišné výroby, a na mnoha místech vznikaly plochy ponechané ladem. Situace v zemědělství se stabilizovala až ve druhé polovině 90. let. Významný dopad na hospodaření v krajině měl zejména vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004 a nástup Společné zemědělské politiky Evropské unie. I přes proklamativní důraz Evropské unie na ochranu přírody docházelo paradoxně v některých oblastech k další likvidaci krajinných prvků. Navíc se díky dotacím významně podpořila další intenzifikace zemědělství. 

V současné době se rozhoduje o podobě Společné zemědělské politiky pro období 2014-2020. Přestože Evropská komise klade na ochranu přírody a krajiny větší důraz než kdy před tím, reálně hrozí, že nové požadavky nebudou dostatečné, aby nastartovaly pozitivní změny. Proto je nutné, aby politici podpořili takové podmínky pro získání zemědělských dotací, které povedou ke skutečnému posílení přírodních prvků v krajině a k zachování dobrého stavu základních zemědělských výrobních prostředků - půdy a vody.

Podpořte kampaň Za obnovu zemědělské krajiny!
Číslo transparentního účtu: 2800277111/2010
Variabilní symbol: 65
Ke všem darům od 1000 Kč zašleme potvrzení o přijetí daru. Sdělte nám prosím adresu dárce, případně IČO a DIČ na email .
Všem dárcům srdečně děkujeme!

Kampaň Za obnovu zemědělské krajiny není podpořena žádným grantem ani jiným veřejným zdrojem financí.

16.1.2013

Projednání petice petičním výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky proběhne 22. ledna. Informaci je možné nalézt na webovských stránkách Poslanecké sněmovny.

4.12.2012

Petice byla představena na VII. myslivecké konferenci pořádané Moravskoslezským krajem členem petičního výboru Jaroslavem Kostečkou. Příspěvek měl velký ohlas mezi účastníky konference, kteří v následné diskusi hodnotili nejen současný stav české krajiny, ale zároveň jaké možnosti k nápravě mají myslivci na místní i národní úrovni.

24.11.2012

Stále je možné sbírat podpisy! Přestože podpisové archy jsme už předali do poslanecké sněmovny, průběžné doplňování petičních archů je podle slov místopředsedkyně petičního výboru Hany Orgoníkové možné. Chtěli bychom Vás proto požádat, abyste minimálně do konce roku dále shromaždovali podpisy - čím víc lidí se pod petici podepíše, tím větší pozornost se jí bude věnovat. Děkujeme. 

22.11.2012

Za přítomnosti České televize předali zástupci petičního výboru podpisové archy s 20 200 podpisy místopředsedkyni petičního výboru Poslanecké sněmovny Haně Orgoníkové. Předpokládaný termín slyšení by podle paní poslankyně mohl být začátkem ledna. Reportáž z předání petice najdete na stránkách České televize.

13.11.2012

Internetový portál Idnes.cz přinesl článek o petici pod názvem "Petici „Za obnovu zemědělské krajiny“ už podepsalo přes 18 tisíc lidí".

9.11.2012

Během necelých čtyř měsíce podepsalo petici Za obnovu zemědělské krajiny více než 18 000 lidí. Nejen o tom je aktuální tisková zpráva České společnosti ornitologické. 

2.11.2012

Zpravodaj Zeleného kruhu, asociace ekologických neziskových organizací, přinesl rozhovor s členem petičního výboru Ing. Václavem Zámečníkem. Přečíst si ho můžete také na stránkách Zeleného kruhu nebo Pražské ornitologie.

1.11.2012

Petici "Za obnovu zemědělské krajiny" už podepsalo více než 15 000 lidí! Děkujeme všem, kteří petici podpořili - je zřejmé, že současný stav naší krajiny není lidem lhostejný. V příštím týdnu vydáme tiskovou zprávu a oslovíme petiční výbor senátu s žádostí o slyšení. Během této doby můžete stále posílat další podpisy, předpokládáme, že jednání neproběhne dříve než v polovině listopadu. Každý hlas se počítá. 

29.10.2012

V říjnovém čísle časopisu Myslivost vyšel článek hodnotící dosavadní průběh petice s výzvou na její podporu. článek ve formatu pdf je ke stažení zde.

23.10.2012

Petici “Za obnovu zemědělské krajiny” podpořilo více než 9000 lidí

Necelých 1000 podpisů chybí k tomu, aby se zajistilo projednání petice “Za obnovu zemědělské krajiny” na půdě Senátu. Proto děkujeme všem, kteří svým podpisem petici podpořili, a věříme, že společnými silami se do 2. listopadu podaří chybějící podpisy získat.

Už o tři týdny později budou členské země Evropské unie schvalovat víceletý finanční rámec a jejich rozhodnutí ovlivní i výši prostředků směřujících do Společné zemědělské politiky. Ta, ačkoli hospodaření ovlivňuje nejvíce, přitom není jediným finančním nástrojem, který může přispět ke zlepšení stavu zemědělské krajiny. Patří mezi ně i Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti, Evropský rybářský fond a především program LIFE, který je jediným nástrojem úzce zaměřeným na životní prostředí. Pokud mají tyto fondy přispět k větší ochraně půdy, zvýšení retenční schopnosti krajiny a její druhové diverzity, musí být dostatečně financované a především dobře zacílené. I o tom chceme přesvědčit naše politiky nejen v České republice, ale i v evropských institucích.

Kde je také možné petici podepsat:

 

PRAHA:
Česká společnost ornitologická (sekretariát), Na Bělidle 34, Praha 5 (Po 13-17, St 9-12 nebo po telef. domluvě)
Přírodovědecká fakulta UK, Benátská 2 (ekologická nástěnka)
kancelář PRO-BIO Ligy, SEV Toulcův dvůr, Kubatova 1/32, Praha 10

BRNO:
Přírodovědecká fakulta MU, Kotlářská 2 (za skleněnými dveřmi hned za vrátnicí a ještě v knihovně vlevo od vstupu)
Veterinární a farmaceutická univerzita, Palackého třída 1/3 (Studijní a informační centrum - v přízemí na jednom z kulatých stolečků)

OLOMOUC:
Přírodovědecká fakulta UP, tř. Svobody 26, Olomouc - nástěnka na Katedře ekologie a ŽP (2. patro)
kancelář Hnutí DUHA Olomouc na Dolním náměstí 38

JIHLAVA:
Městská knihovna Jihlava
obchod Natural - restaurace
obchod Fyton

3.10.2012

Petici podpořila Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ prostřednictvím článku Dnešní zemědělství z pohledu včelaře, který na webu http://www.psnv.cz/ uveřejnil jejich předseda Zdeněk Klíma.

02.10.2012

Jedním z hlavních problémů naší zemědělské krajiny je eroze půdy. Přestože je v rámci stávající legislativy i Zásad správné zemědělské praxe na erozi kladen zvýšený důraz, stále k ní dochází a vznikají tak velké škody nejen zemědělcům. Proto byla hlavním tématem rozhovoru se členem petičního výboru Martinem Hutařem, který mimo jiné zemědělsky hospodaří na jižní Moravě. Rozhovor si můžete přečíst zde.

30.09.2012

Česká televize odvysílala pořad "Přidej se", který se věnoval problematice eroze půdy a možnostem, jak jí předcházet. Pořadem provázel ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

25.9.2012

Počet podpisů překonal hranici 5000 podpisů! Děkujeme všem, kteří podpisy poslali, i těm, kteří je zatím sbírají. Připomínáme, že konečný termín pro zaslaní podpisů zůstává 31. říjen.

23.09.2012

Strnad obecný patří mezi ptačí druhy zemědělské krajiny, jejichž početnost se v posledních třiceti letech snižuje. Naštěstí jeho úbytek není tak výrazný jako u jiných druhů, takže stále můžeme při procházkách v krajině slyšet jeho typický hlas. Asi jen opravdu pozorní posluchači přitom postřehli, že strnadi nezpívají pokaždé stejnou písničku. Nejen zpěvu strnada, ale také petici Za obnovu zemědělské krajiny, se věnoval pořad Chcete mě? Video je ke stažení zde.

17.09.2012

K dnešnímu dni se podařilo překonat 4000 podpisů! Jen během první poloviny září přinesla pošta do České společnosti ornitologické 1400 podpisů a podpisy se daří získávat také na dalších místech. Děkujeme všem, kteří podpisy sbírají a věříme, že společnými silami získáme do konce října potřebných 10 000 podpisů!

31.8.2012

Internetový server Ekolist přinesl rozšířenou verzi tiskové zprávy senátora Petra Šilara.

29.08.2012

Senátor Petr Šilar dnes na společné tiskové konferenci se zástupci petičního výboru podpořil petici Za obnovu zemědělské krajiny. Více informací přináší tisková zpráva a video z tiskové konference.

Na snímku zleva členové petičního výboru Petr Mareš, Václav Zámečník, Jakub Hruška a senátor Petr Šilar.

27.8.2012

Hlavní regionální zpravodajská relace České televize Brno odvysílala v souhrnu nejdůležitějších událostí dne na jižní Moravě a ve Zlínském kraji reportáž o petici.

16.08.2012

Zástupci petičního výboru se sešli s předsedou Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Petrem Šilarem, který problematiku trvale udržitelného hospodaření v krajině řadí mezi svoje dlouhodobé priority. V rámci budoucí spolupráce byla dohodnuta společná tisková konference v Senátu ČR na konci srpna.

13.08.2012

Eroze půdy v České republice byla tématem pořadu Ekonomika ČT24. Hosty pořadu byli Petr Havel a Josef Stehlík. Více informací včetně videozáznamu diskuze naleznete na webovských stránkách České televize.

13.08.2012

Informační leták o petici je možné stáhnout zde. 

06.08.2012

Východočeská pobočka České společnosti ornitologické informovala své členy o petici prostřednictvím článku Podpořte petici „Za obnovu zemědělské krajiny“ .  Článek převzaly i servery Ekolist.cz a Econnect.cz

06.08.2012

Internetový denník Aktuálně.cz informoval o petici prostřednictvím článku s kontroverzním názvem   Zemědělství ničí přírodu. Petice volá po zelené změně  .

06.08.2012

Byla založena nová stránka o petici na Facebooku - www.facebook.com/PeticeZaObnovuZemedelskeKrajiny

31.07.2012

Problémům zemědělské krajiny se věnoval diskuzní pořad Zeměžluč vysílaný 31.7. Záznam tohoto pořadu je možné slyšet zde.

19.07.2012

Podrobné informace o petici přinesl internetový portál časopisu Myslivost. Rozsáhlý text mimo jiné popisuje, jak petice vznikla a přináší také aktuální výsledky monitoringu běžných ptačích druhů v Evrospké unii, který dokládá trvalý pokles ptáků zemědělské krajiny.

12.07.2012

Dnes byla vydaná první tisková zpráva o petici "Za obnovu zemědělské krajiny". Text tiskové zprávy naleznete na www.cso.cz/index.php?ID=2362. Tiskovou zprávu převzal i server Ekolist.cz.

27.06.2012

Časopis Svět myslivosti přinesl v červencovém čísle článek o petici, který se detailně zabývá problémy současné zemědělské krajiny nejen z pohledu myslivce. Článek si můžete přečíst zde.